Co na sebe

Zdá se vám divná tato otázka vyslovena mužem? Občas i my musíme řešit, jak se vhodně obléci, zejména při společenských a rodinných událostech. Ale já mám na mysli spíše své pohodlí, když se sám sebe ptám, do čeho se obléknu. Nenosím uniformu, která by mě svazovala přísnými pravidly a kravatou držela pod krkem, ale i tak se rád dobře cítím nejen při pracovních setkáních nebo ve volných chvílích.

Otázka je o to naléhavější, o co více se ztrácejí mé oblíbené kousky ze šatníku. V minulosti jsem využíval své skutečně časté služební cesty po střední Evropě i na to, abych odpoledne nebo o víkendu navštívil i města, kde jsem působil a poznal jejich kulturní i gastronomické zázemí. A samozřejmě nakoupil. Nebyl jsem tak odkázán na přece jen omezenou nabídku v okolí svého bydliště.

Jenže časy se minuly a míjejí se i zásoby. Jen za poslední měsíc jsem musel vyřadit dvě své oblíbené košile. Prostě jsem je nosil tak rád a tak často, že už se nehodí do společnosti a mezi lidi. A stejně, jako s košilemi, to bylo i s jinými oděvy a pár botami. Šatník se mi vyprazdňuje a já musím řešit, jak ho doplnit.

Namítnete, že mohu nosit trička 😉 Jistě, i to je řešení, ale když já se tak dobře cítím v košili. Nosím košile nejen k obleku a s kravatou, ale velmi rád mám košile s krátkým rukávem. Přijdou mi i v létě vzdušnější, než na těle přilepené zpocené tričko. Jenže vyrazit na tisícikilometrovou okružní jízdu autem jen proto, abych si koupil košile, mikiny či boty, se mi nechce.

Takže opět využiji možnosti, které nám přinášejí moderní komunikační technologie. Koupím si košile přes internet. Svou velikost znám, svůj vkus také a eshop má košile na pěkných obrázcích. A když nabízí možnost zakoupené zboží vrátit, tak není co řešit, kdybych byl náhodou nespokojený. Místo toho, abych já cestoval po velkých městech, přijede kurýr za mnou. A mně zbude čas na dobou knihu a kávu.