Pamatuji si časy, kdy jsme na cestě potkali jedno auto za hodinu… Ve městech bylo také aut pomálu a když jsme jei do velkého města, měli jsme čas studovat mapu, případně zastavit u chodníku a zeptat se. Dnes je hustota provozu tak vysoká, že zastavit mimo parkoviště by znamenalo zastavit dopravu v celé ulici. O aktuálnosti papírových map se občas dá také s úspěchem polemizovat. A kdo jezdí často a hodně a ne vždy má spolujezdce, schopného mapy přesně a rychle číst, mnoho možností na výběr nemá.
Kdo jezdí pravidelně stejné trasy už dlouhá léta, tak ten určitě řekne, že mu navigaci netřeba. Cestu zná a až tak často se nové úseky, přeložky nebo křižovatky zase nestaví. Kdo jezdí pokaždé jiným směrem nebo po velkých městech či v zahraničí na navigaci jistě nedá dopustit. Neocenitelná je navigace i při dlouhých jízdách po dálnici, kdy člověk snadno může přehlédnout ten správný výjezd. Mnohem lepší práci ale navigačka udělá ve městě, ve velkém městě, pokud se vám nepodaří správně odbočit nebo přejedete křižovatku nebo je tam rozkopávka a nemůžete odbočit dle instrukcí. Po pár sekundách navigace přepočítá novou trasu k vašemu cíli a naviguje vás novou trasou. Stačí nepodlehnout panice, pokračovat přímým směrem nebo zastavit u chodníku, pokud je místo, nebo na parkovišti, někdy stačí jen na červenou na křižovatce. Tohle je podle mě největší výhoda navigace v autě.
Používat navigaci se vyplatí i při opakovaných cestách do stejného cíle. Navigace totiž neukazuje jen to, kde máte odbočit. Ukazuje vám i to, jak daleko je k následující odbočce, kolik kilometrů je do cíle a kolik času vám bude cesta trvat. A také cestu před vámi, její tvar. Neocenitelné v noci v neznámém kraji nebo během mlhy. Něco jako radar.
Mnohé navigace jsou vybaveny funkcí TMC (Traffic Message Chanel). Technologie RDS (Radio Data System) zobrazuje na displeji rádia název zvolené rozhlasové stanice, titul právě přehrávané skladby nebo krátké textové zprávy o dopravní situaci. Systém TMC (Traffic Message Channel) za pomoci RDS přenáší přesně geograficky zaměřené dopravní informace. Pokud je navíc automobil vybaven satelitním systémem GPS, řidič dostane výlučně zprávy z jeho bezprostředního okolí a zvolené trasy.
V praxi to vypadá tak, že jedete po dálnici mezi Brnem a Prahou a kdesi 50 km před vámi se stane nehoda a dálnice je zablokována. O pár minut vám navigace oznámí, že na trase je nehoda a předpokládané zdržení a že našla trasu, která je o půl hodinu rychlejší, zda chcete být na tuto novou trasu přesměrováni. Po potvrzení vás přístroj naviguje na vhodný výjezd z dálnice a po okolních cestách vás navede zpět na dálnici za problémovým místem. Ušetříte čas, který byste strávili čekáním v koloně, nebo ztratili blouděním po neznámých okresních silnicích.
Na Slovensku tento systém, jak jinak, nefunguje. Údaje shromažďují monitorovací dopravní zařízení, záchranné služby, případně je ohlásí motoristé, soustřeďují se v ústředním centru dopravních informací. Odtud se dostávají k poskytovatelům dopravních informací, tedy rozhlasu. Kdesi na této trase je „bulka“ a tak tam cestujou jako kdesi v tramtárii.
Přenosné navigace se připevňují nejčastěji přísavkou na čelní okno, případně na přístrojovku. Když vystoupíte z auta, nenechávejte ji v něm. Mohla by totiž snadno změnit majitele.
Pokud si vyberete tu svou z různých typů, nechte si je předvést, abyste zjistili, jaké ovládání a jaké mapy vám vyhovují. A zjistěte si, zda má možnost aktualizace map z internetu. Pokud ze zásuvky zapalovače napájíte i jiné přístroje, pořiďte si rozdvojku, abyste měli zásuvku i pro navigaci. Podle mě se navigace v autě vyplatí.
[…] pomoci navigace jsme se vymotali ze spleti uliček za výstavištěm a nabrali kurz Nová Bystřice. V Lásenici na křižovatce […]