Velikonoce se blíží: Co znamená vynášení smrtky a svěcení kočiček?

Mílovými kroky už se blíží Velikonoce, největší svátek jara. Co všechno jim ale přechází? Spousta lidí nemá tušení, a tak se pokusíme si to trošku přiblížit. Především Velikonoce jsou vrcholem 40 denního půstu. To přichází po masopustu. Začínají vlastně Popelčení středou, poslední středou před první nedělí postní. Světí se popel z ratolestí, jež se světily loni na Květnou neděli.

Popel jsi a popel budeš

Popelem kněz lidem naznačoval, že člověk je prach a v prach se také obrátí. Na Popeleční středu se nesmí příst nebo šít – potom by slepice nenesla vejce, krávy by kulhaly a vůbec by vznikla spousta škod. Také se třeba nesmělo sekat dříví nebo drát peří. Jak je to ale vlastně s tím kalendářem v době půstu? Každá neděle má své jméno.

Pět neděl od černé až po smrtnou

První postní neděli (5. března 2017) se říkalo Černá, protože si ženy oblékaly černé šaty na znamení půstu. Někde se také pekly postní preclíky sypané mákem a solí.
Druhá neděle Pražná (12. března 2017) získala své jméno podle Pražmy, typického jednoduchého lidového postního jídla, které sestávalo z upražených obilných zrn nebo klasů. Vařila se z nich také polévka.
Třetí neděle Kýchavná (19. března 2017) vznikla podle kýchání. Říkalo se, že kolikrát člověk kýchnul na kýchavnou neděli, tolik roků byl živ. Protože se kdysi věřilo, že mor se projevuje kýcháním, přáli si lidé při kýchnutí „Pomáhej pán Bůh“, čímž chtěli zažehnat obavy z toho, že zemřou.
Čtvrtá neděle se jmenovala Družebná (26. března 2017), protože se ženich vydával do domu své vyvolené dívky, kam chtěl jít o velikonoční pomlázce na námluvy.
Pátou nedělí se rozuměla neděle Smrtná (2. dubna 2017) na kterou vynášeli ven ze vsi figurínu ze slámy ověšenou hadříky a upevněnou na tyč. Jakmile průvod se slaměnou Mařenou či Morenou zašel za ves, hodil loutku do potoka na znamení konce zimy. Zpátky se pak vrátil se zeleným stromečkem, symbolem jara.

Proč se chodí s ratolestmi?

A konečně už tu máme poslední šestou postní neděli, která letos vychází na 9. dubna 2017. Říká se jí Květná. Při ní se slaví památka vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali právě ratolestmi ze stromů – palem.
Už z 5. století n. l. proto pocházejí zprávy o tom, že se v Jeruzalémě scházeli v tento den křesťané na Olivové hoře. Tam se zúčastnili bohoslužby a potom se s palmovými nebo olivovými ratolestmi vydali rovnou cestou do centra Jeruzaléma. Obřad s ratolestmi se postupně rozšiřoval do dalších míst a zemí a nakonec se pro něj vžil název Květná neděle. Protože v severnějších zemích byl jaksi palem nedostatek, lidé si poradili jinak: Utrhli si rašící větvičky z jiných stromů a nejoblíbenější se staly vrby jívy. Proto se na Květnou neděli v kostele světí kočičky, tedy jívové větvičky.