Vrbové ploty si vypěstujete i sami

Napadlo vás, jak se dělaly ohrazení pozemků a zahrad v časech, kdy se pletivo neprodávalo nejen na internetu, ale nebylo dostat ani v běžných obchodech? Pokud máte pozemek na vesnici nebo na samotě, zkuste vybudovat ohradu z přírodního materiálu, bez nutnosti kopat jámy, betonovat a nosit těžké sloupy i nemotorné balíky pletiva. Plot si dopěstujete i sami.

Když se řekne živý plot, tak si většina lidí představí řadu tújí jako na hřbitově nebo keře ptačího zobu, kolem kterých musí každé jaro pobíhat s plotostřihem a neustále udržovat plot z rostlin v přijatelných mezích, starat se o něj. Co tak zkusit to jinak?

Začněme tím, že si řekneme, na co má živý plot nebo ohrada ze živých rostlin sloužit. Či spíše tím, co představovat nemá. Určitě to nemá být zbytečná dřina a péče. Nemá to být ozdoba pro sousedy, nemá to být doplněk betonového plotu nebo plechové ohrady. My jsme se rozhodli část naší zahrady oddělit od ostatních pozemků ohradou z vrbových proutků, abychom po obnovení ovocného sadu zabránili srnčí a jelení zvěře okusovat ovocné stromky. Klasický plot se sloupky a pletivem jsme zavrhli pro jeho vysokou cenu vzhledem ke obvodu pozemku. A současně jsme měli čas na oplocení takové tři či čtyři roky.

Protože naše zahrada má být přírodní zahradou, bez nadbytečné chemie při ošetřování a hnojení, chtěli jsme i přírodní oddělení od ostatních sadů našich sousedů. Protože se srny a jeleni nadměrně přemnožili a bez ostychu a obav chodí až k plotům zahrad a občas srny nízký plot přeskočí, nemělo smysl začít pěstovat stromky bez jejich ochrany.

Po prozkoumání dostupných historických a aktuálních informací jsme se rozhodli pěstovat vrby a postavit z nich plot. Nahrával tomu i fakt, že část pozemku máme velmi podmáčenou a pěstování vrb je jedním ze způsobů, jak se se zbavit přebytku vody. Zakoupili jsme sazenice proutkařské vrby a na jaře je zasadili do země. Použili jsme akumulátorovou vrtačku a dlouhý vrták do betonu, do otvoru jsme vložili sazenici tak, aby nad zemí trčela asi 5 cm. O pár týdnů už rostly mladé větvičky vrb.

Do podzimu vyrostly nové větvičky do výšky až tři metry na mokrých místech, na suchých měli asi půldruhého metru. (Další rok jsme na suchých místech vrby zavlažovali a dorostly do dva a půl metrové výšky i ty nové větvičky) Během zimy byly proutky bez listů a na jaře přišel čas je řezat těsně nad zemí.

Opět pomocí vrtačky jsme nasadili vrbové proutky do země pod úhlem 60 ° do hloubky asi 50 cm. Dávali jsme dvojice proutků ve vzdálenosti 20 cm od sebe a vzájemně je proplétaly, čímž vznikla jakási síť. V místech překřížení jsme proutky spojili vinohradnickou páskou.

Konce prutů mají být zahnuté do oblouku a připevněné k protilehlé ratolesti, ale naše pruty neměli potřebnou délku a tak je zahneme až další jaro, když mezitím povyrostou. Plot má mít výšku 1,8 metru. Sázený je několik centimetrů od hranice pozemku, aby rostliny rostly na našem pozemku, ne sousedově.

Stavba plotu z vrby není tak rychlá, jak budování ohrady z pletiva na zemních šroubech, vyžaduje předpěstování prutů, což trvá minimálně rok, pokud máte dost sazenic, ale spíše dva nebo tři roky, protože v druhém roce dosáhnete podstatně větší výtěžnost z jedné sazenice. Na druhé straně si nevyžaduje kromě nákupu sazenic žádné investice ani žádnou péči během roku. Vrby si rostou samy, odvodňují pozemek a poskytují stín od sousedů.

Proutků na plot opravdu potřebuje hodně. Při dvojitém sázení vychází sto prutů na cca 6 metrů plotu. Přitom z jedné sazenice získáte první rok max tři pruty, někdy jen jeden vhodný na plot. Druhý rok to může být i dvojnásobek. Je možné, že některé proutky se v plotě neujmou a během roku uschnou, zhnědnou. Ty bude třeba další jaře nahradit novými. První týdny je vhodné vrbový plot zavlažovat, zejména pokud je suché jaro. Tím podpoříte zakořenění vysazených prutů.

V průběhu růstu vrbového plotu můžete nové boční větvičky odstranit nebo zaplést do plotu, čímž ho zahustíte a zpevníte.