Pořádek v zahradě nadevše

Jaro je obdobím velkého úklidu. Zahrádku nevyjímaje. I vy jste ostříhali stromy, vyhrabali a prořízli trávník nebo okopali jahody a nyní spekulujete nad tím, jak se té obrovské kupy listí, plevele či suchých větví zbavit? Nedělejte to. Když totiž tento materiál spálíte nebo kamsi jen tak vyvezete, možná budete mít v zahrádce čisto, ale přijdete tím i o velký poklad. O cenné živiny, které budete muset do půdy vrátit. Většinou ve formě hnojiv. Přitom recyklovat se dá téměř vše. I obyčejný plevel.

Přemýšleli jste už někdy nad tím, jak plevel roste? Že svými hlubokými kořeny vlastně vytahuje důležité prvky z hloubky země do svého těla? Do svých stonků, listů či květů? Vím, plevel má i svá negativa. Když se svým růstem rozloží na povrch půdy kolem námi pěstovaných rostlin, obírá je o slunce, vodu i vzduch. Ano, uznávám, ne každý má pro plevel pochopení. Ani moji rodiče ne. A tak když se nedávno rozhodli, že nahromaděný „odpad“ ze zahrady jdou vyhodit, poprosila jsem otce, jestli by mi část z něj nevěnoval. Potěšil se a prohlásil: „Jistě, jen si ho ber. Alespoň to nemusím nikam vozit.“

Pět pytlů plevele jako dárek

Nakonec to i tak kamsi odvezl. Přesněji, do mé zahrady. A nebyla to jen zmiňovaná plevel. Ačkoli té bylo celých pět pytlů. V této „zásilce“ jsem ještě obdržela i dva pytle čisté a dva pytle použité slámy spolu s králičími bobky. Možná někdo řekne: „Fuj“, já říkám: „Skvělé!“. Nový materiál je totiž na mé zahradě vždy vítán. Zvlášť pokud jde o takový živinový poklad. I když živiny, tedy kompost, z něj teprve vyrobím, už nyní má pro mě tento materiál velkou cenu.

Sláma a plevel jako skvělý mulč

Jak tedy využít odpad ze zahrady a učinit z něj poklad? Jednoduše. Pokud vytrháváte nebo vykopáváte plevel, nikdy ji nevyhazujte jen tak. Nemusíte se s ní dokonce ani nijak namáhat. Stačí, když ji necháte tam, kde vyrostla. Jen ji otočte kořeny vzhůru. Slunce a vítr ji vysuší. Ano, ji. Ne vaši půdu pod ní. Ta zůstane vlhká navzdory suchému počasí. No a když přijde nejbližší déšť, plevel se postupně rozloží a živiny, které z půdy za svůj krátký život vytáhla, se do vaší půdy znovu vrátí. No uznejte, není to ideální koloběh?

A co s tou slámou? Já jsem čistou slámu použila jako mulč pod stromky. Přestože už nemám strach, že přijdou velké mrazy a moje stromky zmrznou, tento mulč poslouží jako lůžko pro budoucí sazenice, které již mimochodem rostou u nás doma za oknem. Pak, když bude už počasí stabilní, stačí jen odhrabat slámu stranou, vyhloubit jamku a sazeničku rajčete či papriky do ní zasadit. Slámu znovu přihrnout, dobře polít a čekat. Díky slámě budou mít rostlinky dostatek vláhy a budou chráněny i před větrem či případnými pozdními mrazíky.

A co se slámou s králičími bobky? Šup s ní do kompostu. Vždyť čím různorodější materiál při jeho zakládání použijete, tím rychleji se rozloží. A tím bude samozřejmě kvalitnější. A o to přeci jde.