Předjarní postřik a jiné formy ochrany

Ještě je jen konec března, ale na tuto dobu nezvykle teplé počasí mění zahradu doslova ze dne na den. Vždyť jen co jsem stihla ostříhat révu, už jsem se musela pustit do řezu jabloní a hrušní. No a najednou jsou na stromku nejen pupeny, ale už i rozkvetlé kytičky. A to je signál, že na první postřik je nejvyšší čas. Čím tedy postřikovat. A jsou i nějaké jiné možnosti jak ochránit naše rostlinky?

Takzvaný předjarní postřik je obecně pokládán za ten nejzákladnější způsob ochrany rostlin. Jeho cílem je zlikvidovat škůdce, přezimující v kůře stromů, případně v půdě či v okolí budoucích pupenů. Postřik se provádí brzy na jaře, v období, kdy pupeny teprve raší. Škůdci tehdy vylézají a chystají se na nich pochutnat. Abychom jim v tom zabránili, ideální je stihnout postřik nejpozději do rozkvetlého stromu.

Jarní ochrana je nezbytná

I když možná ne všichni jste zastánci používání chemie v zahradě, předjarní postřik se nevyplatí vynechat. Někteří sice tvrdí, že ta letošní teplá zima spíše škůdce oslabila, protože se ani pořádně před mrazem nezakuklili, obecný názor je však takový, že během tuhých mrazů škůdci zmrznou. No a protože letos žádné výrazné mrazy nebyly, je předpoklad, že škůdců bude zřejmě více.

Ať už tato zima škůdce oslabila nebo ne, zjistíme to až později. Do té doby ale máme možnost udělat alespoň tu nejzákladnější ochranu. Naštěstí přípravků na předjarní postřik je několik. Pozitivní ale je, že se jedná většinou o šetrné přípravky na bázi rostlinných olejů, vhodné i na ekologické pěstování. Ty vytvoří na povrchu těla škůdce jemný film. Díky němu brouk nemůže dýchat a udusí se. Jemný film se vytvoří i na jednotlivých větvích a ten pak případné další škůdce odpuzuje. Takový olejový postřik je vhodný zejména u révy a jádrovin. No já ho využívám i na drobné ovoce jako jsou ostružiny a všechny druhy rybízu.

Bílé lepové destičky na pilatky

U peckovin je situace trochu jiná. Největšími škůdci jsou mouchy pilatky. Ty kladou vajíčka do rozkvetlých kvítků například třešní a švestek. Ochrana je možná pomocí postřiku. Ten se dělá ve fázi opadávání prvních květních lupínků. Ale protože zde již třeba použít chemii, já osobně se jí raději vyhýbám. Už léta se mi osvědčilo použití bílých lepových destiček. Přestože se tyto považují jen za jakousi signalizaci, jestli už pilatky objevily, ale pokud těch pilarek nejsou hejna, poslouží destičky jako celkem účinná ochrana. Důležité je jen, abyste je vyvěsili do koruny stromu v pravý čas a aby jich bylo dost. Píše se, že vyvěsit je jich třeba alespoň dva týdny před květem. Já je věším tehdy, když už vidím na poupěti náznak bílé barvy lupínků a na jeden strom dávám tři až čtyři lepové destičky. Vše však záleží na věku stromu a hlavně od velikosti koruny.

Předjarní postřik je tedy základ. Pokud jste ho již udělali a zároveň i rozvěsili bílé lepové destičky na jádroviny, máte chvíli klid Další ochrana spočívá v postřiku proti moniliové spále. Ta se provádí u švestek, třešní, višní a meruněk v době opadávání prvních květních lupínků. Pokud máte to štěstí, že se moniliové usychání plodů ve vaší zahradě v minulých letech neobjevilo, můžete tento postřik klidně vynechat.