Dřevo na topení
Dřevo je tradičním českým médiem, používaným na vytápění budov. Dnes už spíše jen na venkově a používá se v rodinných domech. Je několik možností, jak ho získat, ale pokaždé byste měli mít na zřeteli jeden důležitý parametr. Rozhoduje nejen o efektivnosti investice do jeho nákupu.
Dřevo je možné použít nejen do sporáku v kuchyni, kde může sloužit na vytvoření tepla, potřebného na vaření a pečení, ale může i vyhřívat kuchyň a přilehlé místnosti. Ovšem topit dřevem v létě, abyste si uvařili nedělní oběd, nemusí být nejlepší nápad, takže většina takto vybavených kuchyní má kromě sporáku na pevné palivo také sporák elektrický nebo plynový.
Topit v domě je možné i lokálním topným tělesem, kamny na dřevo a závisí od jejich velikosti i velikosti místností, kolik jich vyhřeje. Zda jen jednu, dvě anebo i tři vedle sebe. No a poslední možností je velký kotel na dřevo, který ohřívá vodu pro radiátory v domě. Výhodou je oddělení od obytného prostoru, takže nevyhnutelný prach a nečistoty, vznikající při manipulaci se dřevem, zůstávají mimo místnosti s koberci 😉
K dispozici mohou být různé druhy dřeva, které dělíme podle původu na listnaté a jehličnaté. Na topení je spíš důležité rozdělení podle tvrdosti dřeva na měkké a tvrdé. Čím tvrdší dřevo, tím má větší výhřevnost. Tím méně ho potřebujeme na dosažení stejné tepelné pohody v domě. Ale jen zdánlivě. Palivové dřevo se totiž prodává na takzvané prostorové metry, tedy objemovou jednotku. A o výhřevnosti rozhoduje jeho hustota. Zjednodušené můžeme říct, že jeden kilogram měkkého dřeva (ovocné stromy, jehličnany) má stejnou výhřevnost, jako jeden kilogram tvrdého dřeva (dub, buk, akát). Jen kilo tvrdého dřeva zabere méně místa. A méně se s ním nadřete, není potřeba tak často přikládat.
Takže záleží i od toho, jaké máte možnosti získat dřevo. Pro někoho je výhodnější mít za nízkou cenu měkké dřevo i za cenu vyšší pracnosti při jeho ukládání, přípravě a nošení ke kamnům, pro jiného je výhodnější koupit dražší tvrdé dřevo a vystačí si s menším dřevníkem.
Pozor na vlhkost dřeva
Nejrozhodující u topení je však znát vlhkost dřeva. Čerstvé „mokré“ dřevo obsahuje hodně vody a vlhkost ve dřevě výrazně snižuje výhřevnost dřeva. Protože se část tepla ohně spotřebuje na to, aby se vlhkost ze dřeva odpařila. A vlhkost odcházející komínem vytváří na jeho vnitřním povrchu usazenou vrstvu hořlavého dehtu, který je potřeba čistit, aby se zabránilo vzniku požáru.
Optimální vlhkost tvrdého palivového dřeva se pohybuje kolem 15% a dá se lehce změřit jednoduchým vlhkoměrem. Dřevo nad 20% vlhkosti není na topení vhodné. Dovezete-li domů čerstvě pokácené dřevo, mělo nařezané v polínkách postát na suchém a větraném místě tak dva roky, naštípanému stačí i jeden rok, než půjde do kamen.
