Kdy zapnout topení v autě

Jezdíte autem často v zimě? Pak vás jistě zajímá, jak se co nejlépe chovat ke svému autu, aby vám co nejlépe sloužilo a abyste co nejlépe využili jeho vlastnosti i v zimě, kdy počasí není nejpřívětivější. Na internetu najdete množství rad pro motoristy na zimu. Mezi nejdiskutovanější patří to, zda zahřívat motor na místě nebo jízdou a kdy zapnout topení.

Jedna skupina lidí tvrdí, že motor je třeba nastartovat a nechat ho pár minut běžet na místě na volnoběh, aby se zahřál dříve, než vyrazíme na cestu. Druhá skupina tvrdí, že motor je třeba ihned po nastartování „zapojit do práce“ a vyrazit na cestu, aby se zahřál během ní. Tuto tezi podporují nejen ekologové, ale i část odborníků. Podle nich se při větším výkonu, který musí motor vydat, zahřeje mnohem dříve. Kde je pravda?

Osobně se domnívám, že při hledání odpovědi na tuto kardinální otázku používání automobilů v zimě obě strany zapomínají na dvě klíčové otázky: Tou první je, jaké auto, jaký typ, jaké konstrukce a jakého věku je předmětem sporu. A tou druhou, což je cílem.

Začnu od konce. Co je cílem, když si klademe otázku, zda ohřívat motor jízdou nebo na místě?

Ekoterorista chce co nejnižší emise a co nejnižší spotřebu fosilního paliva za každou cenu, bez ohledu na pohodlí řidiče, jeho peněženku, životnost motoru či plynulost silničního provozu. Proto vyžene auto ihned po nastartování do provozu, kde pomalu jezdící auto brzdí všechny ostatní, celkem statečně kouří a možná i stojí nějaké peníze navíc svého majitele, ale celkově „jsme snížili emise“.

Milovník pohodlí by nejraději nastartoval auto dálkovým ovládáním, aby dokud vypije kávu, se mu interiér auta kompletně vyhřál, až do něj nastoupí. Náklady na palivo, výfukové plyny ho nijak nezajímají.

A jako vždy, pravda bude kdesi uprostřed. Jak je to tedy s tím zahříváním studeného motoru a kdy pustit topení?

Cílem zahřátí motoru je technicky připravit takové podmínky pro jeho práci, aby při ní nedošlo k jeho nadměrnému opotřebení. To znamená zahřátí provozních náplní. V první řadě oleje. Ten se musí nejen ohřát, ale také dostat pomocí čerpadla na všechny třecí plochy pomocí kanálků a potrubí v motoru. Studený olej je méně tekutý, hůře proudí v kanálcích, ihned po nastartování nemá potřebnou tekutost a tlak, aby dobře mazal všechny plochy. V nich zůstává po vypnutí motoru jen malé množství oleje, který brání nadměrnému tření a tím sedření mazaných ploch. Nastartování a ponechání motoru v základních otáčkách dovolí oleji dostat se na všechna místa se správným provozním tlakem a ušetří nám peníze za opravu nebo výměnu motoru předčasně. Samozřejmě za předpokladu, že používáme správný olej s ohledem i na klimatické podmínky a není olej ztuhlý více, než předpokládali konstruktéři motoru.

V motoru je i chladící kapalina. I ta má svou roztažnost vlivem tepla a je dobré nechat ji plynule ohřát v motorovém prostoru, uzavřeném před chladičem termostatem, abychom snížili nápor na gumové hadice a těsnění.

S postupným zahříváním chladicí kapaliny souvisí další opomíjený fakt. Roztažnost kovů, z nichž je motor sestrojen. Pokud po nastartování ihned vyrazíte na cestu, v hlavě válců je vlivem zvýšeného výkonu již provozní teplota palivové směsi, zatímco o pár centimetrů dál je blok motoru zmrzlý na kost. A každý kov je vlivem teploty roztahován. Když necháme tento proces pár minut s co nejnižším rozdílem teplot běžet s autem na místě, vyhneme se takovým problémům, jako jsou prasklá hlava válců nebo proražené těsnění hlavy. Často „nepochopitelné“ poruchy lidí, kteří autům nerozumí, zato se považují za osvícené ekologické řidiče, kteří nemají sloužit autu, ale auto má sloužit jim.

S nastartovaným motorem a zařazeným neutrálem motor točí i převodovkou, ve které je také náplň oleje. Několik minut přetáčení soukolí postupně zvýší tekutost oleje i jeho teplotu a nám se snadněji zařazují rychlostní stupně. Méně zpomalujeme provoz na silnici, na kterou vyrážíme z parkoviště. Méně naštvaných řidičů za námi znamená méně predjíždějících, kteří nemusí mít pochopení pro naše ekologické zahřívání motoru jízdou.

A co topení?

Většina vozidel má teplovodní topení, které využívá odpadní teplo motoru na ohřívání interiéru auta. Zahřátá chladící směs z vnitřního okruhu před termostatem proudí přes výměník, přes něj je vháněn vzduch, který se tím ohřívá a vstupuje do kabiny. Pokud zapnete topení a motor ještě není zahřátý na provozní teplotu, tedy termostat ještě neotevřel průtok směsi přes chladič, odebíráte teplo z motoru na vytápění interiéru auta. Jelikož ale teplota směsi v chladiči je nízká, řekněme kolem 30-40 °C, tak i vzduch je ve výměníku ohříván na nízkou teplotu a při vstupu do vychlazené kabiny auta se teplo ani neprojeví. Pokud je auto vybaveno přepínáním na cirkulaci vnitřního vzduchu, neohřívá se chladný vzduch zvenčí, ale už částečně ohřátý vzduch z kabiny a ta je vytopena rychleji. Stále však odebíráte teplo z málo zahřátého motoru.

Tyto námitky však můžeme akceptovat pouze tehdy, pokud máme na mysli cíl vytopení interiéru.

Zapnuté topení při zahřívání motoru stojícího auta může však mít i jiný cíl, než co nejdříve vytvořit příjemné prostředí pro řidiče. Zejména pokud potřebujete očistit auto od sněhu nebo námrazy, je výhodné mít nastartovaný motor a současně zapnuté topení s vnitřní cirkulací vzduchu, automaticky nebo ručně nasměrován proud vzduchu na čelní sklo.

Motor se postupně zahřívá, spolu s ním i převodovka a získává svou ideální teplotu. Teplo z motoru je současně po troše odebíráno a využito na ohřívání vzduchu, který ohřívá čelní sklo automobilu. Než očistíte střechu a boční okna, zatím se pod ledem na čelním skle vytvoří tenká vrstvička vody a to nám umožní snadněji odstranit vrstvu ledu z okna.

Očištění ledu a sněhu dá čas motoru projít nejstudenější fází rozběhu, roztočí kola převodovky, celý agregát získá mírně vyšší teplotu, maziva i chladivá mají dobrou tekutost a při nízkých otáčkách a nízké zátěži dokonale promažou celý stroj. Pár minut běhu na volnoběh spolu se zapnutým topením stačí k tomu, abychom prodloužili výrazně životnost automobilu a udrželi jeho hodnotu pro další prodej.

Cenou za to je pár kapek paliva. Spotřeba moderních motorů na volnoběh bývá kolem 0,7 litru paliva na hodinu volnoběhu. Ekoteroristický argument o znečišťujících látkách snadno odvrátíme jednak platnou nálepkou z STK a EK a také příslušnou euronormou, kterou splňuje naše auto, o katalyzátorech benzinových motorů nemluvě. Ekoteroristi se zapomněli v minulém století, mnozí vám budou ještě i dnes mluvit o olovu ve výfukových zplodinách. Pokud nechcete vyrušovat sousedy v paneláku hlukem, neparkujte pod okny, pokud každé ráno časně jezdíte autem do práce. A každému, kdo vám bude vyprávět, že máte motor auta zahřívat a okna na autě odmrazovat za jízdy, řekněte ať vám platí škody a opotřebení motoru.