Nechováte kohouty? Připravujete se o kilogramy masa

Většina moderních chovatelů drůbeže kupuje vylíhlá kuřátka v různém věku a dochovává si z nich dospělé slepice. Cíleně se vyhýbají nákupu tzv. nesexovaných kuřat, aby měli samé slepice, tedy nosnice vajec. Pokud chcete od vaší drůbeže nejen vajíčka, ale i maso, tímto postupem se připravujete o velký užitek.

Téměř každý moderní chovatel ví, že bez kohouta nebudou vlastní kuřátka. A že kohout kokrhá, tedy že vyrušuje. Zatímco v moderních satelitních městečkách s domy na miniaturním pozemku obkoleseném vysokým betonovým plotem, že prý soukromí (jako v soukromé věznici) by to mohl být argument, na venkovských dvorech sotva. Vždyť ty byly budované s rozumem a kurník nebývá v blízkosti ložnice, ale v zadní části dvora, kde ho od obytné části odděluje nezřídka bariéra ovocných keřů a jiných hospodářských objektů.

Pro producenta (alespoň části) vlastního masa je vyhýbání se nákupu kohoutů fatální chybou. A to ze dvou důvodů. Kohouti narostou do větší hmotnosti, než slepice a současně mají menší spotřebu krmiva proti slepicím, protože nemusí řešit reprodukci, tedy produkci vajec, která je náročná na energii i složky potravy.

Lehká plemena slepic nejsou vhodná na výkrm kohoutů. Oblíbené Dominantky mají při hmotnosti nosnic 1,2 kilogramu spotřebu asi 120 gramů krmiva na den, kohouti nejsou o mnoho větší a ani na slepicích ani na kohoutech mnoho svaloviny není. Spíš než na pekáč jsou vhodné na vývar do polévky.

Omnoho lépe jsou na tom chovatelé středně těžkých plemen. Takové Kalimero, Holokrčky nebo Plymutky mají v dospělosti nosnice spotřebu krmiva kolem 180 gramů na den a hmotnost těla kolem 2 až 2,5 kilogramu. Kohouti při poloviční spotřebě dorůstají do 4,5 kilogramu. Tedy za méně peněz více muziky.

Jistou nevýhodou je, že po vylíhnutí nevíte, jaký je poměr slepic a kohoutů. Teoreticky je to 50:50 ale klidně to může být i 10:90 ale i 90:10. Tedy kolik kuřat koupit, chcete-li dlouhodobě chovat na vejce deset slepic? Teorie říká, že dvacet. No vidle vám do toho může hodit náhodný úhyn. Tak pětadvacet? Riskujete, že budete mít těch slepic nakonec méně, než deset, anebo i dvacet. V prvním případě se budete muset uskromnit s vajíčky proti původnímu plánu, v druhém budete mít po zaříznutí části nosnic celkově méně masa při mírně větší spotřebě krmiva.

Ale i tak se vyplatí vychovat si kohouty. U středně těžkého plemene a optimálním poměru slepic a kohoutů to vychází cca 2 kila masa na kus a u deseti kohoutů z dvaceti kuřat celkem 20 kilo kvalitního domácího masa navíc proti tomu, když byste chovali jen nosnice i na maso. A při menší spotřebě krmiva.

Přitom kohouty můžete brát na porážku klidně už po 20. týdnu věku, tedy ve věku, kdy už začínají pohlavně dospívat a „obtěžovat“ slepice, případně je chovat odděleně a to nejvíc do věku asi 9 měsíců, kdy už jejich maso nemusí být tak křehké. Při počtu nosnic přes deset si můžete dovolit mít dva kohouty v hejnu, občas si budou řešit vzájemné postavení, ale to není na škodu ani kohoutům ani slepicím.