Odkud se vzaly vánoční zvyky?
Vánoční čas nás vybízí k různým zvykům. Podívejme se proto do historie, odkud pochází tradice vánočního kapra a stromečku. A připomeneme si i to, že na podobu Vánoc může mít vliv i politika.
Kapra ochutnal mnich
Papež Liberius (†366) určuje roku 354, že Vánoce, připomenutí narození Ježíše Nazaretského, se budou slavit 25. prosince. Nikdo totiž neví, kdy přesně Ježíš přišel na svět. Nenajdeme to ani v biblických evangeliích Jana a Marka. Mezi nejstarší zvyky patří dodržování půst a zdobení domů chvojím. Před Kristovým narozením byly na vsích vidět davy koledníků. Jí se oplatky, houbový kuby a kaše především z prosa nebo hrachu. Spousta lidí se ovšem přežírá, o čemž píše třeba spisovatel Jan z Holešova (1366‒1436). Kapra poprvé ochutnal během Vánoc roku 1253 vlámský mnich Vilém z Rubruku (asi 1220‒1270), a sice při hostině mongolského chána Möngkeho. Tehdy ještě nikdo netušil, že se ryba stane našim vánočním jídlem. Na štědrovečerních stolech se u nás poprvé objevuje v 19. století. Předtím jedí Češi obvykle velmi jednoduchá jídla typicky houby s kroupami, tedy zmiňovaného známého kubu, dále zelňačku, ale také pučálku. Pod tímto zvláštním názvem se skrývá naklíčeny a opražený hrách. Také je velmi obvyklá muzika, kašovité jídlo připravené ze sušeného ovoce.
Stromeček zdobí první Němci
V oblasti strojení stromečku byli první Němci. Tradice vánočního stromu je původem pohanská. Už misionář Svatý Bonifác (634‒709) údajně podle pověsti skácel dub, strom vyhrazený bohu Thorovi. Pohanský bůh se kvůli tomu zlobil, ale misionář mu za to ukázal, že je lepší světit jedli, protože její trojúhelníkovitý tvar značí Nejsvětější trojici. Tady se poprvé objevuje strom jako symbol. V průběhu času přibylo i jeho zdobení. Některé prameny uvádějí, že to byl už protestantský kněz Martin Luther (1483‒1546), kdo Kristovo narození symbolizoval v podobě ozdobeného stromu života. Zprávu o strojení stromečku pak uvádí také Brémská kronika k datu 1570.
Zdobení se šíří dál
Zvyk strojení stromečku se potom v 19. století začíná šířit i do okolních zemí a Čechy, Morava a Slezsko nejsou výjimkou. Dokonce se na těchto stromečcích objevují i lojové a parafínové svíčky. Také foukané ozdoby mají svůj původ v Německu. V kraji kolem městečka Lauscha se objevují už v 16. století. Tam existuje spousta továren až do dnešních dnů. Dokonce i stopy komerčních prodávaných betlémů s Ježíškem můžeme vystopovat do Německa, kde jsou k dostání už v roce 1860. Vzorem se pro ně stávají papírové řetězy pro ozdobu.
Šlechta i měšťané se opičili
K nám dorazí ozdobené stromečky už v 1. polovině 19. století. Zaznamenanou premiéru má vánoční symbol 22. prosince 1812 v pražské domácnosti patřící Janu Karlu Liebichovi (1773‒1816), jež je ředitelem Nosticova divadla v Praze. Dnes se toto divadlo nazývá Stavovské. Hosté, kteří ho tehdy navštíví, zírají na ozdoby navěšené na zeleném stromě. A neskrývají svůj obdiv. Samozřejmě, že tato novinka vzbudila mezi lidmi obrovský ohlas. Šlechta a měšťané se po něm začali opičit a ve svých domácnostech také stavěli stromky. O jejich velkou propagaci se postaral třeba i Vojtěch Náprstek (1826‒1894), známý prosazovatel nových trendů.
Když Vánoce ovlivňuje politika
Možná to je k nevíře, ale Vánoce často podléhaly i různým politickým tlakům. Například roku 1659 je v Americe ve státě Massachusetts slavení Vánoc dokonce trestáno. Zdejším puritánům se okázalé vánoční hodování prostě nelíbilo a tudíž ho zakázali. Podobná situace nastává v novodobých dějinách i v SSSR. Po roce 1918 se v tehdejším Sovětském svazu jeho představitelé snažili vymýtit všechno, co má něco společného s bývalým carským režimem. Proto z kalendáře mizí všechny svátky, které odkazují na náboženství. Výjimkou nejsou ani Vánoce. Místo nich se slaví hlavně nový rok a dárečky a stromeček přiváží Děda Mráz. Jede na saních z Čukotky a doprovod mu dělá Sněhurka.
