Co dělat, když vaše auto nechce v zimě nastartovat?

Zima je krásné období, ale zasněžené louky a mrazivé rampouchy můžeme obdivovat jen zpoza okna vytopeného bytu. Nebo auta. Horší je, když je auto pod nánosem sněhu a námrazy a nechce nastartovat. Co v takovém případě dělat, abychom uvedli motor do provozu a nepoškodili přitom jeho důležité součásti? A které postupy jsou pro naše zamrzlé auto nebezpečné?

Nízké teploty vzduchu způsobují snížení využitelné kapacity autobaterie, jejíž energii potřebujeme na roztočení startéru a u benzínových motorů i pro zapalovací svíčky a jejich obvody, aby jejich jiskra zapálila směs ve válcích. Studený motor a olej v něm kladou v zimních měsících vyšší odpor startéru, motor se točí pomaleji a startér dokáže motorem točit kratší dobu. Zvýšený odpor znamená i nižší napětí na autobaterii a to může mít vliv na menší sílu jiskry na svíčkách. A pokud motor nechce nastartovat, dlouhým nebo častým spouštěním startéru její kapacitu a následně i napětí výrazně snižujeme. Čím je motor starší nebo v horším technickém stavu, tím větší problémy můžeme za mrazivých dnů očekávat.

Při startování za mrazu si pomůžeme malým trikem. Po otevření auta rozsviťte na půl minuty tlumená světla. Průchodem elektrického proudu přes autobaterii se mírně zvýší teplota elektrolytu a teplejší baterie nám dokáže předat vyšší kapacitu. Takže po půlminutě zhasněte světla, počkejte pár vteřin, dokud napětí na svorkách mírně stoupne a potom zkuste nastartovat. Pokud se vám to nepodaří, nechte akumulátor asi minutku odpočinout a znovu zkuste nastartovat.

Pokud máte naftový motor, ten se musí zahřát pomocí žhavičů. Vyplatí se otočit klíčem do zapalovací polohy a po zhasnutí kontrolky žhavení (po cca 10 sekundách) opět zapalování klíčem vypnout. Znovu otočte klíčem do zapalovací polohy a po zhasnutí žhavení teď už zkuste nastartovat. Žhavení dvakrát za sebou výrazně pomůže směsi ve válcích nastartovat motor.

Pokud motor nastartuje, v žádném případě nepřidáváte „plyn“ a nedávejte vysoké otáčky. Ve studeném motoru je i studený olej a ten se hůře rozvádí po motoru a chod na sucho i jen na pár vteřin výrazně zkrátí životnost motoru. Nechte motor běžet na volnoběžné otáčky, postupně se olej zahřeje a dostane skutečně na všechny třecí plochy motoru.

Pokud se vám motor nepodaří nastartovat, nevybírejte z kufru tažné lano a nepokoušejte se auto za pomoci souseda či známého roztáhnout nebo roztlačovat dolů kopcem. To jsme si mohli dovolit na socialistických autech typu Š 120 nebo Lada. Nové motory jsou na takové zacházení citlivé a snadno může při takovém násilném postupu přeskočit rozvodový řemen motoru a způsobíme si škodu na ventilových rozvodech, jejichž oprava bývá velmi drahá.

Co byste ale v zimě v kufru auta rozhodně měli mít, jsou startovací kabely. Na trhu jsou různé druhy, ale ty nejlevnější mají tenké kabely, což znamená velký odpor a tedy zhoršený přenos energie. Vyplatí se připlatit si pár desítek korun za tlustší a kvalitnější.

Pomocí startovacích kabelů propojíme akumulátor našeho neposlušného auta s akumulátorem jiného, ​​jehož motor běží. Auta postavíme vedle sebe tak, aby mezi bateriemi byla co nejmenší vzdálenost a dosáhli nám kabely. Postupujte při jejich propojování velmi opatrně!

Za prvé, pomocné auto musí mít nastartovaný motor. Tehdy je jeho akumulátor dobíjen alternátorem a po připojení na stávkující auto neklesne na jeho svorkách napětí.

Za druhé, nikdy nemanipulujte s oběma kabely najednou, hrozí elektrický zkrat a požár.

Za třetí, nejdříve propojte červeným kabelem kladné póly obou aut.

Za čtvrté, černý kabel nejprve připojte na záporný pól pomocného auta a pak na kteroukoli železnou část karoserie startovaného auta, ale ne na záporný pól baterie. Je totiž velký předpoklad, že baterie neposlušného auta je již velmi vybitá, při vybíjení se může do vzduchu dostat elektrolyt a tento plyn při kontaktu s elektrickou jiskrou (může se objevit po připojení kabelu na pól baterie) může být nebezpečný. Stejně tak hluboce vybitá baterie po přivedení proudu může v nejhorším případě explodovat (vlivem prudké deformace elektrod v ní).

Při velmi vybité baterii se začne tato okamžitě nabíjet z pomocného auta, to může být doprovázeno prudkým poklesem otáček na malou chvíli. Čím větší je rozdíl objemů a výkonů startovacího a startovaného auta, tím je to více patrné. Mírné přidání plynu do cca 1000 otáček za minutu pomůže tento skok minimalizovat.

Za páté, řidič pomocného startovacího auta by měl přidat plyn tak, aby motor měl cca 2000-2500 otáček
za minutu, tedy k dispozici plný výkon alternátoru. Pak může řidič startovaného auta pokusit se startovat svůj motor. Jelikož má k dispozici nejen baterii, ale i alternátor pomocného auta jako zdroj proudu při plném napětí, je velký předpoklad, že při vyšších otáčkách startéru se motor rozběhne.

Po úspěšném nastartování nejprve odpojte černý kabel ze startovaného auta, pak ze startovacího. Teprve potom uvolněte červený kabel ze startovaného a nakonec i startovacího auta. Kabely odložte, poděkujete se za pomoc a motor nezastavujte, nechte ho na volnoběh pomalu běžet. Nejen, že se rovnoměrně ohřeje včetně všech provozních náplní, ale i se dobije váš akumulátor, který předchozím neúspěšným startováním byl zcela vyčerpán.

Pokud se problémy se startováním opakují často a nepomáhá dobíjení akumulátoru nabíječkou ani dlouhou jízdou (cca 100 kilometrů), je nejvyšší čas vyměnit startovací akumulátor za nový. Ne vždy najdete řidiče ochotného pomoci vám se startováním kabely.