Geocaching – pojďme hledat poklady!
Geocaching je v současné době známým pojmem a pravděpodobně každý ví nebo alespoň tuší, o čem je řeč. Je to hra, koníček a pro někoho i způsob života, protože „keškám“ podřizuje svůj volný čas, plánuje podle nich výlety a nezřídka hrají důležitou roli při výběru dovolené.
Hra vznikla v roce 2000 v USA. Velmi rychle se rozšířila do celého světa a dnes jsou kešky téměř všude. V městských centrech a parcích, poblíž kulturních i přírodních památek, v hlubokých lesích i na neobydlených ostrovech. Funguje to vlastně tak, že pokud „kačer“ (jak si přívrženci geocachingu říkají) objeví zajímavé místo, o které se chce podělit, založí zde kešku, vyčká na její schválení, zveřejní její souřadnice na serveru a další cíl pro ostatní je na světě.
Pozor na „cestovního brouka“
Tento trend lze nezasvěceným zjednodušeně popsat jako hledání pokladu – nejčastěji krabiček (tradičních kešek). Nejdůležitější z obsahu takové krabičky je logbook – malý notýsek, kam se kačer podepíše. To je totiž důkaz, že krabičku fyzicky objevil. U většiny kešek je přiložena i „Kartička pro mudly“ – pro náhodné nálezce, kteří se geocachingem nezabývají a skrýš našli náhodou. Na této kartě je stručné vysvětlení, že se jedná o hru, a prosba, ať jí „mudla“ vrátí na své místo.
Ve větších krabičkách mohou být navíc různé drobnosti jako přívěsky na klíče, korálky, hračky z Kinder vajíček apod. Pokud si chce kačer nějakou tu maličkost na památku ponechat, vloží místo ní něco jiného.
Jinak už je tomu u putovních předmětů. Takový Travelbug (cestovní brouk) je vojenská „psí známka“ s čárovým kódem a manipulace s ním má jasná pravidla. Nálezce si jej může ponechat maximálně 14 dní, poté jej musí umístit do jiné kešky. Travelbug takto cestuje po celém světě a jeho pouť je možné sledovat na internetu. Dalšími cestovními předměty jsou třeba geocoiny (speciální mince pro geocaching). I ty putují z jedné krabičky do druhé.
Proč geocaching uchvátil tolik lidí?
Bloumání po lese může být nuda. Ne však, máte-li předem jasně daný cíl (můžete si naplánovat i delší okruh, během kterého hledáte krabiček více). Dokonce i děti se rády odlepí od svých počítačů a nadšeně vyrazí s rodiči na lov kešek. Tuto někdy až adrenalinovou zábavu lze provozovat zcela zdarma. Jediné, co je k ní potřeba, je mobilní telefon (je nutné stáhnout si některou z aplikací, které jsou bezplatné, např. c:geo) nebo GPS lokátor a tužka pro případ, že v kešce chybí. Protože najít krabičku a nemít se čím podepsat do logbooku je k vzteku.
Jak začít?
Bylo již řečeno, že k provozování geocachingu je potřeba navigační zařízení. Většina geo nadšenců si vystačí s mobilním telefonem a některou z aplikací. Než se vydáte na svou první cestu, vytvořte si účet na geocaching.com. Zde naleznete vše potřebné včetně mapy s umístěnými keškami (každá má svůj vlastní kód), jejich popis, HINT neboli nápovědu a informace o náročnosti terénu. Nestane se vám tedy, že dorazíte na místo a zjistíte, že musíte lézt po stromech nebo se slaňovat do propasti. Většina krabiček je však hezky přístupná i dětem. Také si na stránkách můžete přečíst o konkrétní kešce zkušenosti ostatních. Mnohé z nich vám pak může na místě pomoci, i když o skrýši se nepíše přímo. Podstatou totiž je, že si kešku každý musí najít sám.
Geocaching je s nadsázkou řečeno zdravě návykový. Pokud s ním jednou začnete, průběžně si stanovujete stále vyšší cíle, co se počtu nálezů týče. Zprvu se budete chtít dostat nad stovku, poté nad tisíc atd. Tato mánie není vůbec na závadu, vezmete-li v potaz, že najednou trávíte na čerstvém vzduchu mnohem více času. Tak tedy geocachingem ke zdraví a spoustu úlovků!
