Kdo si staví fotovoltaickou elektrárnu

V posledních letech přibývá solárních panelů na střechách rodinných domů jako hub po dešti. Část jich je postavena firmami za pomoci dotací od státu s cílem dodávat elektřinu do sítě, část je postavena nadšenci za vlastní peníze s cílem nekupovat elektřinu ze sítě. Jaké další pohnutky mají lidé z této skupiny?

Kdysi se za fotovoltaickou elektrárnu považovali dvě vyřazené baterie z náklaďáku, napájené jedním či dvěma (drahými) fotovoltaickými panely, ke kterým bylo připojených pár žárovek na svícení a televize. A takováto představa přetrvává u mnoha laiků dodnes. Představují si, že „elektrárnu“ má kdosi na chatě v přírodě, kam nevedou elektrické dráty a je to vlastně nouzové řešení.

Dnešní FVE ale představuje komplex řešení včetně měření a regulace jako i bezpečnostních prvků, aby při dodávce elektrické energie pro celý rodinný dům byla nejen efektivní, ale i bezpečná. Po většinu roku je schopna plně zásobovat i velkou domácnost s množstvím elektrospotřebičů a při tom musí fungovat tak nějak „sama“, tedy bez potřeby náročné a komplikované obsluhy. Aby elektřinu tedy rodina využívala bez toho, aby si uvědomovala, že nejde z drátů na ulici, ale z vlastní elektrárny kdesi v garáži anebo technické místnosti.

Fotovoltaická elektrárna dokáže napájet nejen elektrický bojler a televizi nebo domácí počítače, ale i osvětlení celého domu, indukční varnou desku, podlahové topení, elektrickou svářečku, cirkulárku nebo štípačku dříví, ale i čerpat vodu ze studny, pohánět tepelné čerpadlo anebo vyhřívat zahradní bazén a mnohé další. A při procházení diskusních fór o fotovoltaice objevíte mnohé další využití doma vyrobené elektrické energie „zdarma“.

Vlastní elektřina není zdarma

I když si to mnozí myslí a i sami solárníci to často hlásají. I když stavíte vlastní elektrárnu jako hobby a svůj čas považujete víc za relax, než práci, za kterou byste měli alespoň virtuálně účtovat, tak jednotlivé komponenty solární elektrárny nejsou zadarmo, ba přímo stojí i celkem dost peněz. A když pak po prvním roce počítáte z ceny komponentů cenu vyrobené kilowatthodiny, nezřídka se dostane i na hodnotu tří stovek korun! Samozřejmě, že postupem času tato „cena“ klesá a přijde čas, když se vám vyhnou poruchy a tedy další investice, kdy se cena vyrobené elektřiny vyrovná té kupované a pak už šetříte. Tomu se říká doba návratnosti a ta je u každého jiná. Může být pět let, sedm nebo deset či víc. Závisí od toho, kolik jste investovali a kolik máte reálnou spotřebu. Zkrátit dobu návratnosti už hotové FVE pomůže převedení spotřeby jiných kupovaných energetických médií na elektřinu. Například jarní a podzimní temperování domu elektrickými ohřívači namísto topení v plynovém kotli. Anebo vaření na elektrickém sporáku namísto plynového.

Protože každá domácnost je jiná, co do počtu osob i jejich energetického chování, a má jiné nároky, je jiná i každá doma stavěná elektrárna. A vychází nejen z potřeb domácnosti, ale i jejich finančních a technických možností (dostupné místo na panely a pod.). A také záleží od hlavního důvodu touhy po samostatnosti.

Často to bývá potřeba odstranit časté výpadky dodávky elektřiny distributorem pro poruchy, zejména v horských oblastech. Ale též snaha ušetřit za neustále dražší energii. No i snaha dopřát si vyšší komfort bez ruinování rodinného rozpočtu.

A tak najdete solárníky, kteří si postavili svou FVE proto,aby ušetřili na měsíčních platbách do budoucna a jejich relativně malá elektrárna pohání energeticky úspornou domácnost. Ale jsou i tací, kteří si mohou dovolit zainvestovat daleko víc, než průměr a jejich velká FVE napájí nejen plně elektrifikovanou domácnost, „tankuje“ elektromobil ale i vyhřívá velký bazén. Společnou črtou všech ale je, že se nebáli věnovat trochu času vlastnímu vzdělávání a získání zručností, které jsou pro stavbu fotovoltaické elektrárny vlastníma rukama a k jejímu provozování potřebné. A to je další kamínek v mozaice osobní nezávislosti.