Proč se vlastně slaví svátky čarodějnice?

carodejka Na kopci za vesnicí hoří oheň. Plameny šlehají do dvoumetrové výše. V uctivé vzdálenosti kolem nich stojí dav lidí. Žár jim nedovoluje přistoupit blíž. Co chvíli vzduchem proletí staré koště, které pohltí plameny. Už dávno se setmělo. Je vlahá noc, kdy zlé síly začínají mít nad lidmi větší moc, než po jiné noci v roce… Ano, přesně tak vypadá dávná tradice pálení čarodějnic, kterou dobře známe i u nás. I nyní v 21. století má své kouzlo. Lidé si s ní připomínají pradávné rituály. Jsou mnohem starší, než si většina z nás myslí.



Jeskyně otevírají své poklady

Mnoho lidí vůbec netuší, jak dlouhou tradici má pálení čarodějnic. Počátky tohoto svátku sahají dávno do předkřesťanských dob. Už v pohanských dobách se s nocí z 30. dubna na 1. května spojovala spousta zvyků a tajemných kouzel. Oslavovala se plodnost. Říkalo se třeba, že popel z ohně zapalovaného večer před touto nocí měl tu obrovskou moc zvýšit úrodu v probíhajícím roce. Skákání přes ohníček, které se často v osadách a vsích dělávalo, se stalo oslavou již probíhajícího jara. Především ženám měl přeskok přes hořící ohýnek zajistit krásu a plodnost. Ve filipojakubskou noc se také otevírají jeskyně, které lidem vydávají svoje poklady. Máte ve svém okolí nějakou jeskyni, o níž se traduje, že skrývá poklad? Potom se nachystejte a zkuste vyrazit… Pověry radí vzít si s sebou třeba svěcenou křídu, abyste byli chráněni před zlými čarodějnými silami.

carodejnica

Koště symbolizuje čarodějnici

Samotné pálení ohňů, tedy čarodějnic, se ovšem spojuje hlavně s dobou aktivního působení inkvizice. Na ženy, které prokazovaly nějaké nezvyklé schopnosti nebo názory, pořádali lidé téměř hony. Ty většinou končily odsouzením k trestu smrti a upálením. Spousta lidí třeba naivně věřila, že právě v noci posledního dubnového dne se čarodějnice slétají na svůj svátek sabat. Preventivně proto proti nim začali zapalovat ohně na svoji ochranu. Vatra se vždy zapalovala na vyvýšeném místě, obvykle na kopci nad vsí. Do ohně se vhazovala košťata nebo hadroví panáci, kteří měli symbolizovat čarodějnice.

Jako ochrana se hodí drny

A jak se lidé před čarodějnicemi a jejich působením chránili? Kromě už zmíněných ohňů se třeba před vrata domů a chlévů pokládaly drny. Každá čarodějnice pak musela přepočítat všechna stébla na nich. To jí určitě muselo trvat až do rána a ráno už neměla žádnou moc, její síla pominula s prvním paprskem svítání. Obvyklé bylo kropení chalupy svěcenou vodou, zapichování pichlavých prutů na dvorku, před vraty. O pichlavé větve se čarodějnice měly poranit. Pro jejich zahnání se také často na návsi střílelo z pušky nebo práskalo bičem.

Zúčastněte se oslav starých tradic

Hezké je, že se tradice filipojakubské noci dochovala až do dnešních dnů. Většinou i dnes je jejím symbolem oheň. Za městy i vesnicemi se pálí čarodějné ohně, ke kterým přicházejí mladí i staří lidé, aby si tento slavnostní okamžik jaksepatří užili. Nejde ale jenom o magický pohled do ohně a společnou oslavu. Mnohde se koná i zajímavý kulturní program, na který se všichni těší. Koncertují hudební skupinu, hraje se divadlo, povídá se. Samozřejmě, že může program tak trochu odlehčený a s nádechem čarodějna a tajemna. Zkuste si nějaký tajemný rituál, proměňte se na chvíli v čarodějnici. Ale pozor, berte to jako hru, žádné vážné úvahy. Zase je opět příležitost k tomu na chvíli zapomenout na všední starosti a trochu se rozptýlit, a to je vždy potřeba v dnešním světě plném stresu. Proto si zjistěte, kde se ve vaší vesnici nebo městě bude letošní oheň slavit a hořet. Zúčastněte se, ať přijdete na jiné myšlenky. Připomeňte si pradávné tradice, pro něž už dnes znáte vysvětlení.


Jak bude reklama vypadat?
-
Trvalá reklama zde jen za 220 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Napsat komentář

Jméno *
Email *
Webová stránka