Sundavilu jsme ze zahrady přestěhovali do bytu

Tento květ je mezi ženami oblíbený zejména pro sytě červenou barvu svých květů. Často je pěstována jako pokojová květina, v mnoha rodinách ji mají na balkoně. My ji pěstujeme na zahradě, kde dělala opravdu velkou parádu. S koncem teplých dní jsme však sundavilu přestěhovali.

Sandevilla je trvalka, co mnoho lidí láká pěstovat ji volně na záhonech. Je však třeba připomenout, že to, že je trvalka znamená jen to, že ji není třeba každý rok znovu a znovu vysévat ze semínka. V žádném případě to ale neznamená, že by byla mrazuvzdorná. A věru že není!

Pěstujeme ji v keramickém květináči a během zimy má své místo v bytě. Na jaře je však přestěhována do zahrady a stále ji necháváme v květináči. Proto ji třeba pravidelně zalévat. Čerstvý vzduch jí prospívá, nemá však ráda celodenní úpek. Ta, která má slunce pouze dopoledne vypadá podstatně vitálnější, než druhá, která je na slunci celý den.

Jenže slunce je už pomálu a zanedlouho budou hrozit přízemní mrazy. Tedy podmínky, které sandevillu spolehlivě zahubí. Proto jsme je převezli ze zahrady do bytu a umístili na okno. Zatímco loni byly oba květináče na stejném okně, tento podzim se už vedle sebe nevejdou, tolik narostly. Obě jsou ale v místnostech otočených na jih, kde mají dostatek světla, ale kde se jen temperuje, netopí. Tedy ideální podmínky pro jejich přezimování.

Mandelvilla, jak se někdy tento květ označuje, nemá ráda v zimě hodně vody. Proto je třeba se zálivkou opatrně. Raději nechat substrát trochu proschnout, než mokrý. Když začnou žloutnout a padat listy, není to známka sucha, ale naopak značí to, že kořeny jsou ve vodě a to sundavilla nemá ráda. Naštěstí se velmi snadno množí řízkováním, takže pokud vás jedna rostlina opustí, z další si umíte do jara namnožit náhradu.