Zahrádkářské kolonie v dnešní době: Fenomén, který nemizí

gardening Velkým fenoménem českých měst se staly zahrádkářské kolonie. Ačkoli si spousta lidí dnes myslí, že jde o naprosto unikátní českou aktivitu spjatou především s normalizačními 70. léty 20. století, kdy lidé nemohli vyvíjet jiné veřejné aktivity a tak se vrhli na zahrádkaření na okrajích velkých měst, opak je pravdou.



Jak si chudí obohatili jídelníček

Zahrádkářské kolonie vznikaly nejenom v evropských, ale také v amerických městech už ve 2. polovině 19. století. První vlaštovky v podobě malých domečků se zahrádkami se u nás v českých zemích začaly objevovat už na konci 19. století a přelomu 19. a 20. století. Tenkrát to většinou bývaly dělnické zahrady, na nichž si chudší dělnické rodiny mohly pronajmout pozemek za rozumné peníze a svými výpěstky si obohatily nepříliš pestrý jídelníček. Postupem doby už ale nešlo jenom o chudší obyvatele, často i úředníci vyráželi ve všední den po práci na své zahrádky.

Přibývají i mladší nadšenci

water-with-a-can Šanci odpočinout si od ruchu velkoměsta a zároveň si přitom vypěstovat nějakou svoji vlastní zeleninu a ovoce proto dodnes využívá spousta lidí. I ve věku, kdy je veškeré ovoce a zelenina k dispozici v supermarketech, se stále velké množství lidí uchyluje k samozásobování. Nepopiratelné je zde ekologické působení, které podporuje vztah k přírodě. Překvapivé je, že nejde jenom o aktivitu důchodců, jak by si mnozí mohli mylně vykládat. V zahrádkářských koloniích přibývá i mladých lidí, kteří chtějí vyrazit do přírody a něco si sami vypěstovat, jenže z finančních důvodů si nemohou dovolit chatu. Pronajmout si zahrádku v nějaké kolonii je pro ně tedy docela šikovným řešením. Proto není divu, když někde v osadě uvidíte, jak záhonek okopávají lidé, kteří sotva dosáhli třicítku.

Ráj s přesnými pravidly

organic-seedlings Jenom v Praze má být podle různě se lišících údajů asi 300 zahrádkářských osad, část z nich přitom je součástí Českého zahrádkářského svazu, který má nyní asi 170 tisíc členů. Ovšem zahrádkářství je i celoevropským fenoménem, o čemž svědčí i skutečnost, že Evropská liga zahrádkářů má více než 3 miliony členů pocházejících celkem ze 14 zemí Evropy. Český svaz ovšem není členem Evropské ligy. Většinou se rozlišují zahrádkářské osady jako součást zahrádkářského svazu a zahrádkové osady stojící mimo něj. Rozhodně ale nelze říci, že počet českých zahrádkářů se rovná počtu členů zahrádkářského svazu, ve skutečnosti jde u zahrádkářů o mnohem vyšší číslo. Některé osady zanikají, jejich likvidaci také bohužel může podpořit nový územní plán města.
Ráj ovoce a zeleniny se většinou nachází na 300 m2. Členové osady se přitom zavazují k tomu dodržovat určitá pravidla, například zachovávat noční klid, jednoznačně určené bývají třeba hodiny, během kterých je možné spalovat listí, větve či starou trávu.

.


Jak bude reklama vypadat?
-
Trvalá reklama zde jen za 220 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Napsat komentář

Jméno *
Email *
Webová stránka