Dát si v zimě sušenou švestku nebo plátek jablka je požitek. Babičky na sporáku nebo v troubě či na zápraží sušili veškeré ovoce, které se urodilo, nakrájené na plátky. Co ale dělat, když my i babička bydlíme v paneláku, doma netopíme „v mašině“ na dřevo ale radiátorem, ale sušené ovoce nechceme kupovat hotové, konzervované siřičitany? No přece koupíme si sušičku ovoce!
Pokud vaříte na sporáku na pevné palivo v rodinném domě, tak ovoce sušíte vedlejším produktem, odpadním teplem. Nic vás to nestojí. Pokud si koupíte elektrickou sušičku ovoce, musíte počítat i s náklady na elektřinu.
Sušiček je nepřeberné množství, s rotačními i pevnými plochami na sušení, od 4 do 15 pater a s různým příkonem, převážně od 150 do 400 W (wattů). Pro srovnání, nejčastěji používanou žárovkou v kuchyni je klasická 100W žárovka nebo 18 – 23 W kompaktní elektronická zářivka. Neonka nad panelákovou kuchyňskou linkou má příkon 36 W.
Podle tloušťky plátků ovoce a obsahu vody v ovoci může sušení jedné dávky trvat 8 až 10 hodin. Tím se dostáváme k spotřebě 1500 až 4000 W. Netvrdím, že se sušení ovoce doma nevyplatí. Jen chci upozornit, že to není zcela zdarma. Nespornou výhodou je, že nepoužijete žádné chemikálie a pokud máte vlastní jablka či jiné ovoce, víte, co jste si nasušili. Prakticky můžete mluvit o BIO sušeném ovoci.
.
Sušičku mám doma odjakživa. Neumím si to bez ní už představit. Mám již třetí sušičku a to značky Sedona, ale doufám, že vydrží co nejdéle. 🙂 Zatím je výborná a spolehlivá.