Zeleninu můžete pěstovat i ve vědrech

Důvodů, proč se rozhodnout pěstovat si pro sebe zeleninu jinak, než tradičním způsobem, může být několik. Od nevhodné půdy, přes příliš zamokřený pozemek, přes nedostatek plochy až po přemnožené škůdce, které zeleninu zlikvidují ještě dřív, než uzří slunce světa. Ve všech těchto případech může přijít vhod pěstovat si zeleninu ve vědrech. A má to ještě další výhody.

Nejčastějším problémem zahrádkářů je potřeba pravidelného zavlažování. No přijde-li deštivé období, trpí zelenina přemokřením a kořeny mohou hnít, co nakonec způsobí likvidaci celé rostliny. Zatímco závlahu záhonů řešit umíme, jejich vysušování jsme ještě nezvládli. Jistým řešením může být využívání vyvýšených záhonů správným způsobem, ale jejich nevhodná konstrukce anebo špatně vybrané plodiny nám situaci ještě víc zkomplikují. Když se ke všemu přidají ještě všude přemnožení plzáci, je pěstování alespoň části zeleniny ve stavebních vědrech rozumným řešením.

Jako nejvhodnější se ukázala stavební vědra, kalfasy z černého plastu o objemu cca 20 litrů. Jsou dost velké pro zeleninu a dost malé na to, aby je dokázala zahradnice v případě potřeby přemístit. Pod stříšku, když moc prší, na volný prostor, když prší akorát, aby se nemusely pravidelně zalévat. Jejich umístění výše nad terén zhorší přístup plzákům.

Ve vědrech je možné s úspěchem pěstovat ředkvičky, kedlubny, mrkev, petržel anebo i brambory. Tedy plodiny, které nemají dlouhý kořen a rychle dorůstají do konzumní velikosti. Takové ředkvičky můžete vysít s odstupem dvou týdnů do dvou kýblů a po sběru úrody opakovaně vysít, čím si prodloužíte sezónu a zajistíte dostatek čerstvé a zdravé zeleniny z vlastní produkce s minimem námahy.

Vědra není vhodné plnit kupovaným univerzálním substrátem, ale ani obyčejnou nakopanou hlínou. Optimální je použít starší kompost, který má v sobě ještě dostatek živin, ale není velmi těžký, kvůli manipulaci. Vědra je potřebné vhodně upravit. na bočních stěnách, asi 2 cm ode dna, je potřeba vyvrtat několik otvorů o průměru od 10 do 20 mm, aby přebytečná voda mohla odtékat a kořeny nebyly v blátě a nehnily.

Takto si dopěstujete i ve ztížených podmínkách dostatek zeleniny a ve vědrech také můžete podzimní mrkev nebo brambory i skladovat. Stačí vědro přenést do tmavé chladné místnosti a před vařením vybrat čerstvou zeleninu. Z jedné malé brambory se vám ve vědru urodí cca 1 kilo brambor a takto uložené jsou i v lednu, jako byste koupily právě vyorané rané brambory, s pěknou tenkou slupkou, radost v kuchyni připravovat.