Jak dlouho kvočna nesnáší vajíčka

Když nosnice začne kvokat, tedy připravovat se na výchovu potomstva, přestane snášet vajíčka. Vcelku dobře je zmapovaný průběh sezení na vejcích a vodění kuřátek, ale víte, kdy se kvočna vrátí ke „svým povinnostem“ nosnice a opět začne chovateli snášej vejce?

Před začátkem „sezení“ slepice chvíli posedává na vybraném místě, často chodí do výběhu, ale když natrvalo zasedne na vejce, když má pocit, že jich je dost, tak na nich pak sedí přesně tři týdny. Ohřívá a otáčí vajíčka, dokud se z nich nevylíhnou nová malá kuřátka. Tím končí jedna fáze.

Tou druhou je ochrana a učení malých kuřátek. Vodí je po dvoře nebo ve výběhu, učí, co je jedlé a co ne, přivádí je k vodě a volá je k sobě v případě nebezpečí. Tato fáze trvá šest týdnů, někdy ještě pár dní navíc. V šesti týdnech už jsou kuřata schopna vyprodukovat z potravy dostatek tepla, aby přežili v noci, samozřejmě že ne na mrazu, samostatně celou noc bez kvočny. Mají už kompletně opeřené tělo a v tomto věku už jsou v podstatě schopné samostatné existence, už jsou schopné přijímat jako potravu i celá pšeničná zrna.

V tomto čase, po šesti, případně sedmi týdnech, se z ochraňovaného potomstva stávají konkurenti v potravě. Namísto starostlivé matky se ze slepice stává dominantní jedinec a „klovacím řádem“ posílá kuřata do patřičných mezí a ukazuje jim, kdo je v hierarchii kurníku na nejvyšším stupni. V tomto období, tedy po šesti nedělích, se mění hlasový projev kvočny, stává se z ní zase obyčejná nosnice a tehdy je možné od ní očekávat první vejce. Začátek snášky je postupný, mezi prvními vajíčky může být přestávka i tři dny, která se postupně zkracuje, až se snáška bývalé kvočny, teď už zase nosnice, ustálí na obvyklých intervalech, závislých od plemena, krmiva a teplot venku.

Nosnice potom snáší vejce celý rok s výjimkou období výměny peří, kdy všechnu energii z potravy potřebuje právě na tvorbu nového peří. Kvokat bude zase až příští rok. Ať už vysedí nová kuřátka anebo tu možnost nebude mít, devět týdnů nebude snášet.