Hysterie kolem autolékárniček na Slovensku podle mě nemá nikde na světě obdoby. Nejdříve řidiče trápily kartou první pomoci, později správným balíčkováním obvazů či délkou nůžek, oranžovou barvou a pokaždé policisty zajímá, zda neprošla datem trvanlivosti. Jsou to ale skutečně problémy, které by nás měly trápit nebo jen způsob, jak na pokutách od řidičů vybrat co nejvíce peněz?
Každého řidiče v autoškole učili zásady první pomoci. Snad i hodinu. A každý řidič je povinen poskytnout první pomoc při dopravní nehodě. Podle svých schopností a možností. S třískou v prstě, klíštěm v tříslech a anginou v hrdle chodíme k lékaři, ale na cestě máme zastavit tepenné krvácení, fixovat otevřenou vícenásobnou zlomeninu, případně resuscitovat pacienta s poškozenou míchou. V nemocnici čekáme na výsledky rentgenu několik hodin, na silnici máme během vteřiny stanovit diagnózu člověka, kterého jsme v životě neviděli. A to vše s malou lékárničkou.
Poskytovat jako laik první pomoc v situaci, kdy jsou lékaři žalovaní za ublížení na zdraví při odborné lékařské péči, je jak se říká „o hubu“. No mnohem citelněji pocítíme šaškárnu kolem lékárniček. Představte si situaci, že se ocitnete u dopravní nehody a použijete lékárničku. Po poskytnutí první pomoci a zachráněni života někoho cizího vás ještě ten den zkontroluje hlídka mocenské organizace, která má ve svém sloganu „pomáhat a chránit“ a v rámci vaší ochrany dostanete pokutu 60 eur, protože máte neúplnou autolékárničku.
Kdybyste byli dítětem štěstěny a bylo vaším posláním zachraňovat cizí životy, dostali byste se k dopravní nehodě každý den, vždy byste použili svoji autolékárničku a po každém zásahu byste si ji museli buď doplnit nebo rovnou koupit novou. Za své. A teď si představte, že byste měli takové štěstí jen sto dní za sebou … Zkuste s odřenými kolena zajít do nemocnice. Bez průkazu pojištěnce Vám ani přijímací lístek nevypíšou, o nějakém ošetření nemůže být ani řeči. Jsem jediný, kterému hysterie kolem autolékárniček na Slovesnku přijde divná?
Naštěstí se k nehodám tak často nedostáváme a tak každé tři roky poctivě měníme nepoužité autolékárničky za nové a staré vyhazujeme. Počkat. Proč bychom měli vyhazovat staré nepoužité autolékárničky?
Nepoužitou lékárničku můžete využít v domácnosti nebo v domácí dílně. Nebo si ji nechte v autě. Vedle té nové, vzorně předpisové. Nikdy nevíte, kdy si odřete prst při výměně defektu nebo nějaké malé opravě na cestě nebo během výletu. Nebo v zimě při škrábání ledu z okna. Škoda by bylo otevřít tu „pravou“ autolékárničku, kterou máte na ukazování policistům, když můžete využít tu starou, nepoužitou, nebo jen jednou otevřenou. Většina věcí v ní má sice omezenou dobu životnosti, ale skutečně si myslíte, že sterilní gáza v neotevřeném původním obalu hodinu po skončení minimální doby použitelnosti přestává být sterilní a začne být zdraví škodlivá? Celý humbuk kolem lékárniček a jejich časté změny předepsaného obsahu je jen jeden velký kšeft a možnost vybírat mýtné od nepozorných řidičů.