Nedávno jsem psal o návštěvě firmy BMW v Mnichově. Dostal jsem pár otázek, jak je to s cestou autem po dálnici v Rakousku a Německu. Ve zkratce řečeno „Dobře“. Dobře, co se týče kvality povrchu, pohodlnosti jízdy, značení, odpočívadel. No to ale není všechno, co by se dalo o dálnicích našich západních sousedů napsat.
První věcí, co potřebujete mít na rakouských dálnicích, je dálniční nálepka. Při krátkodobých cestách se vyplatí koupit desetidenní, která v roce 2013 stojí 8,30 eur. Pokud cestujete z Moravy po dálnici přes Bratislavu, kupte ji ještě v Bratislavě, nejlépe asi na čerpacích stanicích OMV. Aby se vám nestalo, že na poslední pumpě za Petržalkou, téměř na hranicích, ji nekoupíte a pak už jste najednou na hranicích, kde byl (prý dočasně) zastaven prodej nálepek. Rakušané jsou na chybějící nálepky velmi citliví a dají to vaší peněžence dost pocítit.
Z Bratislavy můžete jet do Rakouska po staré cestě přes Hainburg a na dálnici se dostanete ve Fischamend, pokud se chcete poohlédnout po rakouském venkově. Vyplatí se v noci, určitě ne přes den, kvůli zvýšenému provozu. Tehdy raději pokračujte z bratislavské městské dálnice na Jarovce / Kitsee. Přes Vídeň nemusíte, obchvat města začíná ve Schwechatu, pokud cestujete na Graz nebo Linz a Německo, stále po dálnici. Při jízdě z jihu Moravy a Čech máte mnoho možností, jak poznat Rakouský venkov a často ani nepotřebujete dálniční nálepku, pokud nejedete moc daleko.
Rakouské dálnice jsou dvouproudé, občas při větších městech a při důležitějších křižovatkách trojpruhové. Nesmí vás překvapit, že ne všude je nouzový pruh. No zato je tam hustá síť nouzových odstavných pruhů a dobře jsou značeny. Stejně je hustá síť odpočívadel. Značení vás na následující upozorní zhruba 4 km předem. Můžete bez problémů zaparkovat auto a odpočinout si, nebo se v autě vyspat. Co není dovoleno, to je na takovém místě kempovat. Většina odpočívadel je komfortně vybavena. WC jsou zdarma, za sprchu zaplatíte 1 euro na 15 minut. K dispozici jsou také automaty na kávu, čaj a nealko, zhruba za dvojnásobné ceny než u nás. Nechybí informační tabule, jako např. o nutnosti vytvářet uprostřed dálnice nouzový pruh pro sanitky a vozy policistů, pokud se rychlost kolony snižuje a hrozí její zastavení.
Rychlost na silnicích je omezena zákonem na 100 km/h a na dálnicích na 130 km/h. Proměnlivým dopravním značením nad dálnicí je často omezována na 100 nebo i 80 km/h a milou drobností je, že pokud je omezení trvalejší, např. při výstavbě, tak je doplněno tabulí s informací o délce omezeného úseku. Tak se např. před Salcburkem dozvíte, že pomalu pojdete 14 km. Vždy lepší, než čekat, kdy už konečně můžete dupnout na plyn. Rakušané jsou dost „zelení“ a proto se vám může stát, že v noci sníží na dálnici rychlost, neboť mají pocit, že při vysoké rychlosti byste obtěžovali hlukem lidí v nedaleké vesnici nebo medvědy v lese.
Na místech s pravidelnými výskyty mlhy jsou na krajnici namalované bílé půlkruhy v pravidelných intervalech a dopravní značky vás upozorňují na sníženou rychlost podle toho, kolik těch půlkruhů v mlze vidíte. Čím menší je viditelnost, tím nižší max. povolená rychlost. Rozumné řešení.
Po přejezdu do Německa se mění několik věcí. Za prvé, max. povolená rychlost na dálnicích není zákonem omezena, je jen na některých místech omezena dopravními značkami, jinak platí pouze doporučená rychlost dopravou značkou. Za druhé, bezplatné WC už nejsou, můžete zastavit na odpočívadlech nebo čerpacích stanicích a za použití WC zaplatíte cca 70 centů.
Jízda na úseku s neomezenou rychlostí je pohodová. Jdete si tempem, které určuje okolní doprava, případně vaše nálada a v případě, že předjíždíte auto či malou kolonu vozidel, dupnete na plyn tolik, abyste bezpečně předjeli a mohli se zařadit zpět do pravého jízdního pruhu a nemusíte sledovat tachometr, zda při tom nepřekročíte stotřicítku a zda nějaký snaživý policista vám nezabliká modročervenou diskotékou, za kterou vám vystaví mastný účet. Pozitivní vliv na psychiku řidiče je nepopsatelný.
Na německých dálnicích se za jízdu osobním autem neplatí, přestože už uvažují o zpoplatnění. Je to opatření vůči cizincům, kteří daněmi nepřispívají na jejich výstavbu. Domácí by měli pak mít úlevu na dani. Doufejme, že s tím ještě nějaký rok počkají.
Pokud cestujete dál od hranic, bude vás jistě zajímat, kde a za kolik můžete natankovat. Ceny se neustále mění, ale obecně se dá říci, že hned za hranicemi je nafta (na tu jezdím já) o pár centů levnější, než doma. No na dálničních pumpách je o cca 10 centů dražší, než u nás. Vyplatí se vám sejít dolů z dálnice do města, můžete natankovat až o 15 centů na litr levněji, než na dálnici. Dejte však pozor, v Rakousku je mnoho čerpaček v noci zavřených. Doporučuji vyhledat si aktuální ceny a otevírací hodiny na této adrese .
V Německu je nafta zase asi o 15 centů na litr dražší, než na rakouských dálnicích. Proto tankujte raději v Rakousku a ne blízko Salzburgu, kde jsou ceny asi nejvyšší v zemi. Pokud se vracíte v noci domů přes Slovensko, pumpy v Hainburgu budou zavřené, doporučuji tankovat ve Schwechatu, kde je několik pump otevřených nonstop.
Pokud dodržujete předpisy, neměli byste mít problémy s policií. Nezapomeňte, že v Německu, kromě max. povolené rychlosti měří i odstupy mezi vozidly, nechte si dvě, raději tři sekundy před autem jedoucím před vámi. Odměnou vám bude pohodlná cesta po kvalitních dálnicích a s rakouskou naftou zřejmě i nízká spotřeba. Na mém 2.0 TDCi Mondeu mívám doma tak 6,3 l/100 bez klímy a v Rakousku mi vyšlo 5,6 a při zpáteční cestě (započítané zácpy v Mnichově) 5,9 l/100 km. Někteří tvrdí, že je to tím, že jejich cesty jsou rovné a ne hrbolaté, jako naše, proto se autu lépe jde a za méně.