Vrzající postele v karavanu

V jednom starším karavanu nám začaly vrzat postele. Nepříjemný zvuk, když se v noci otáčíte na druhý bok, vyrušuje, když chcete ráno vstát zavčas a přivítat svítání a přitom polovičce byste dopřáli ještě trochu lenošení v posteli. Nic, s čím by si domácí kutil neporadil.

Stačí vědět, jak věci fungují a odsud je jen krůček k jejich opravě. V našem případě byly postele vybavené ocelovými rošty s dřevěnými pomocnými lamelami. Spí se nám na nich dobře, protože na roštu máme ještě molitan a na něm ještě poměrně kvalitní matraci. Jen ten zvuk…

Zdrojem nepříjemného vrzavého zvuku bylo spojení „kov na kov“ v místě uchycení ocelového háčku do ocelového rámu. Při sedání na postel anebo otáčení se počas spánku se pružinová část roštu uprostřed prohýbá a tím se mírně pootáčí háčkový závěs v plechovém rámu. A železo na železo na sucho vrže.

Stačilo v místě spoje háčku s rámem kápnout vždy po jedné kapce jakéhokoli oleje, který používáte na mazání pantů nebo kola na kolečku. V mém případě používám jako olejničku prázdnou plastovou nádobku od barvy na vlasy mé polovičky, která by jinak skončila v separovaném sběru a originál olejničku bych potom musel kupovat… A jako olej zbytek z plastové láhve oleje do motoru našeho auta, škoda to vyhodit.

Rozhodně nepoužívejte na takovéto mazání olej ve spreji. Zbytečně by se rozstříkl po velké ploše, zamastil by podkladový molitan a později by se na něj lepil prach. Jedna malá kapka oleje z olejničky vyzlíná na potřebné místo, namastí, co je potřeba a přitom nikam nesteče a nic neznečistí.

Naše postele už jsou zase tiché, pokojně se mohu kdykoliv převalit na bok anebo dřív vstát bez toho, že bych vyrušoval spící polovičku. A přitom stačilo tak málo. Vědět, jak věci fungují, věnovat tomu deset minut času a použít materiál, který by většina lidí vyhodila jako nepotřebný odpad. Protože kdo šetří, má za tři.