Ovocné stromky téměř zdarma

Většina lidí na zahradě pěstuje i ovoce i zeleninu. Zatímco zelenina je většinou jednoletá rostlina, kterou si můžete lehce vypěstovat ze semena anebo i koupit hotovou sazenici, u ovocných stromů jsme většinou odkázáni na nákup hotových stromků. Ale ne vždy to tak musí být. Ovocný stromek můžete mít i zadarmo, a to velmi lehce.

U ovocných stromů se traduje, že semenáče nemají dobré ovoce, že je potřeba je štěpit a že rodí pozdě. A že proto je potřeba kupovat hotové odrůdové stromky u specializovaných prodejců. Zatímco nedávno bylo možné koupit hotový stromek pro zasazení do zahrady nezřídka i kolem stovky za kus, dnes je problém koupit ovocný strom uznané odrůdy pod tři sta korun a jsou druhy, kde se pod pět set nedostanete. A u specialitek není problém „vysolit“ i tisícovku za kus. A to ani nevíte, zda se vám na zahradě ujme, protože stoprocentní ujatelnost nemá snad nikdo.

Zkrátka, když chcete obnovit zahradu anebo snad ji nanovo založit a máte pozemek větší než nějakých „ubohých“ čtyřista metrů za městem v kolonii, a to jsou teď už i menší parcelky, podle mne jen na starost, ne radost, tak vás výsadba desítky stromů, abyste měli dost ovoce pro vaši rodinu, vyjde dost draho. A tím pádem i ona proklamovaná „soběstačnost rodiny“ začíná být jen hypotetickým projektem.

No když moc nespěcháte, nevadí vám počkat s některými stromky i tři nebo čtyři roky, jsou možnosti, jak zůstat zahrádkářem a získat dost ovoce pro sebe a své blízké, i bez toho, aby zahrada byla dotačním projektem vaší rodiny. V podstatě máte dvě možnosti.

Ovocný strom z pecky

Všechny ovocné stromy, které nebyly vypěstovány nořením větví (to je spíše volba u ovocných keřů) anebo zakořeněním odřezané větvičky (velmi nepravděpodobný scénář) anebo štěpením na podnož (vypěstovanou ze semena), vznikly vypěstováním ze semena, jadérka, pecky, co které ovoce má. Dokonce i ty, co mají teď svá odrůdová jména, vznikly původně jako více-méně náhodné křížence, a až později byly patentově chráněné a začaly se prodávat, štěpené na podnožích.

Stejně tak teď můžete vypěstovat ovocný strom tak, že zasadíte jádro, ze kterého vyklíčí malá rostlinka a časem vyroste v statný strom. Odborná literatura vás od toho bude odrazovat, namlouvat vám náročný proces stratifikace a výběru a podobně, ale věc se má velice jednoduše. Pecku z třešně, švestky, broskve nebo meruňky, které vám moc chutnali, vložíte do země, pár cm pod povrch, u plotu anebo někde jinde, kde moc nesekáte, neryjete, neokopáváte, zkrátka kde semínko budoucího stromu bude mít klid. Je dobré si takové místo označit, abyste věděli, že tady něco asi vyroste. Samozřejmě i tady platí přirozený výběr Přírody a jen některá semena dokážou vyklíčit a vyrůst z nich stromy.

Ty potom na jaře opatrně vyberete a přesadíte do středně velké zednické nádoby s dírami nad spodkem (pro odtok přebytečné vody při zavlažování), kde může stromek vegetovat rok či dva, než mu najdete vhodné místo a než nezesílí. Takovou kontejnerovanou sazenici můžete vysázet na definitivní místo potom kdykoli v průběhu roku.

I výmladek je strom

Druhou možností je vysadit další strom vedle už existujícího. A nemusí to být ani váš strom, může být sousedův. Některé stromy totiž velmi rádi odnožují z kořenů mateřského stromu. Například trnky, trpké zimní ovoce, takto obtěžují zahrádkáře celý rok. Ale podobné chování mají i švestky, třešně, hrušně a určitě i jiné stromy.

Najdete-li pod korunou stromu anebo blízko jeho koruny malý stromek stejného druhu, může být z pecky, odpadá vám tedy stratifikace a přesazování takového semenáče, nebo z kořene. V obou případech sazeničku opatrně vyberte ze země a zasaďte do většího květináče.

Doporučujeme po přesazení odstřihnou polovinu nebo i dvé třetiny z každého listu, snížíte tím výpar vody i zatížení stromku, lépe se zakoření.

Jaké bude ovoce

U semenáčů je to v podstatě loterie. Ať už jste našli semenáč na louce při sečení anebo pod některým stromem, anebo jste zaseli do půdy pecku z koupeného ovoce, nemáte záruku, že výsledné plody budou tvarem, velikostí i chutí takové, jako bylo původní ovoce, ze kterého je pecka. Vždy totiž záleží nejen na tom, z jakého stromu je ovoce, ale i jakou odrůdou byly květy stromu opylené. A to nikdy nevíte. Na druhé straně ale ani není jistota, že ovoce nebude jedlé. Podle našich zkušeností je vždy alespoň 60% šance, že výsledné ovoce bude skvělé. No někdy musíte nechat strom alespoň tři roky plodit, než uvidíte definitivní ovoce, strom se totiž ze začátku musí „naučit“ vytvářet plody. Proto mladý stromek nezatracujte hned, jak ochutnáte první ovoce, dejte mu trochu času.

U stromků z kořene ale přesně víte, jaké ovoce bude dávat strom, když vyroste, protože do „hry“ nevstupuje žádný opylovač ani genetické faktory. Je to jako při množení vinné révy nebo rybízu odřezky. Nová rostlina je identická s mateřskou, včetně kvality ovoce. Máte-li jednu skvělou třešeň a pod ní se vám „urodí“ tři mladé stromky z kořene, hravě si můžete vytvořit svůj třešňový sad, rostou-li tyto stromečky blízko původního, takže by se později vedle sebe nevešly a navzájem by si stínily.

Kdy se dočkáme ovoce?

Závisí od kvality půdy a vody. No slyšeli jsme, že na plody semenáče ořešáku královského je potřeba čekat i patnáct let. My se prodejem stromků neživíme, takže v lidech nemusíme vzbuzovat respekt a obavy. Proto vám prozradíme, že v našich podmínkách plodí i ořešák už pátý až sedmý rok. Meruňka třetí, broskev taky. Moruše si dává trochu na čas, kaštan také asi tři nebo čtyři roky. Mluvím o semenáčích. A poměru 60/40 v prospěch dobrých už jsem psal výše.

Takže se nemusíte bát věnovat svůj čas rozvoji své ovocné zahrady i jiným způsobem, než vám nabízí MasterCard. Nejlepší věci na světě jsou skutečně zadarmo 🙂