Alespoň tak to tvrdí Andrea Hricová z Ústavu genetiky a biotechnologií rostlin SAV v Nitře (Slovensko). Tato vědkyně (podle jednoho z nejčtenějších internetových deníků):
„Dosud nebyla nikdy publikována žádná seriózní, dlouhodobá studie, která by potvrzovala nějaký vedlejší efekt geneticky modifikovaných potravin na člověka nebo našla souvislost s přibíráním. Američané zřejmě přibírají z nadměrné konzumace coly a fast foodu, „ řekla. Podle ní potraviny pěstovány jako BIO nemusí být pro lidi právě tím nejlepším, protože se v nich prý mohou nacházet toxické látky.
Paní vědkyně to zdůvodňuje tím, že pokud se např. v pšenici vyskytují plísně, mohou se dostat do mouky. Zapomněla však dodat, že kolik toxických látek se vyskytuje v geneticky modifikované pšenici, která je možná odolná vůči plísním, ale i postřikům, které se tak mohou používat v hojnějším množství. By mě zajímalo, jak si paní vědkyně vysvětluje další působení chemických postřiků na rostlinách. To se jako vypaří, zmizí? Nebo se dostávají přes listy do rostliny a přes zem do kořenů a opět do rostliny a tím i do mouky a pak do chleba a pečiva a tím i do těla člověka?
Paní vědkyně se nechala slyšet, že podle její kolegyně z Velké Británie BIO potraviny neobsahují zvýšené množství nutričních hodnot. Dejme tomu. Vůči čemu? Vůči jakým potravinám neobsahují zvýšené nutriční hodnoty? A proč by měli? Kdo tvrdí, že BIO potraviny obsahují více nutričních hodnot? Tedy bílkovin, cukrů, tuků?
BIO potraviny nejedí lidé proto, že by měli více bílkovin, cukrů, tuků oproti tzv. konvenčně pěstovaným a geneticky modifikovaným plodinám a z nich vyrobených potravin. Jedí je proto, co neobsahují. Genetické zásahy, pesticidy, konzervanty. Všechno to, co obsahovat nemusí a ani neobsahovaly, dokud se pěstovaly na zahradách a polích klasickým způsobem, bez nadměrného množství pesticidů a konzervantů, aby přestáli dlouhou cestu například ze Španělska k nám, protože jsme dovolili zlikvidovat naše domácí pěstitele.
Geneticky pěstované potraviny jsou prý nutnost, aby Země uživila lidstvo. Nemáme dost půdy na obiloviny pro chléb, neboť na polích rostou fotovoltaické elektrárny, jejichž drahou elektřinu vykupují energetické společnosti z příkazu státu a dají to zaplatit občanům. Nemáme dost jetele pro dobytek, protože na polích roste řepka olejná, z níž olej je povinně přidávaný do motorové nafty a stát zákony nutí občany a firmy takto znehodnocenou naftu kupovat a platit. Krávy by se pásli na loukách a horských stráních, ale krmíme je šrotem z geneticky modifikované sóji. Nemáme dost obilí na mouku, neboť na polích pěstovanou geneticky modifikovanou kukuřici používáme na výrobu fruktozového sirupu do nápojů a sladkostí, které kazí zdraví našim dětem i nám a opět nám z kapsy vytahují zbytečně další peníze.
A pak přijde taková prý vědkyně s takovým prohlášením. By mě zajímalo, jestli je z její hlavy nebo jí někdo dobře poradil a asi i dobře zaplatil?
.
