Malá zahrádka: Jak ji využít ve snaze o soběstačnost v potravinách?

Máte malou zahrádku ať už v zahrádkářské kolonii na okraji města nebo vlastníte někde dál od svého bydliště chatu se zahradou? Nejspíše jste si už položili otázku, zda díky této zahrádce dokážete být alespoň v některých oblastech potravinově soběstační. Patrně jste si odpověděli, že by to minimálně stálo za zkoušku. Možná jste si už připravili plán a pustili se do toho. Nabídneme vám proto pár rad, jak na to.

Vycházejte z reálné situace

Úplně nezávislí na potravinových zdrojích dnes už být nemůžete. Něco takového není v současnosti reálné. Přesto ale stojí za to vyzkoušet, co všechno si na vlastní zahradě můžete vypěstovat a ušetřit tím peníze. Je třeba si nejdříve promyslet, co všechno od své zahrádky očekáváte. Vaše očekávání by měla být reálná a vycházet z vaší celkové situace. Vezměte tedy v úvahu, jaká půda se na zahradě nachází. Pokud máte zahrádku v úrodné oblasti s kvalitní půdou, můžete si vytvořit smělejší plány, než když hospodaříte někde v horské oblasti na chudší půdě.

Zkvalitněte půdu

Chcete-li si tedy vybudovat zahrádku, která by vám alespoň trochu pomohla stát se nezávislejším na nabídce supermarketů i trhů, jako první budete řešit otázku kvality půdy. Pakliže není příliš kvalitní, můžete si pomoci navezením vrstvy černozemě, což se někdy děje například v zahrádkářských koloniích. Velkou pomocí je potom najít si dobrého dodavatele kvalitního přírodního hnojiva, nejlépe koňského, a objednat si od něj. Hnůj vám půdu zkultivuje a vaše výpěstky budou mnohem lepší a bohatší. Můžete na hnojení využít i různé zbytky z domácnosti. Kávová sedlina je zdrojem dusíku, vaječné skořápky obsahují vápník, rybí kosti fosfor…

Neplýtvejte drahou pitnou vodou

Neméně důležitou otázkou je i zalévání zahrádky. Praktický je sběr dešťové vody z okapu na chatě. Ten uspoří velkou část nákladů, které bychom jinak investovali do zalévání. Je naprosto zbytečným plýtváním, aby k rostlinám putovala drahá pitná voda. Proto si vybudujte u chatky či chaty okap a svádějte dešťovou vodu do sudů nebo nádrží. Stane se výborným zdrojem vláhy pro vaše rostliny. Jde o mnohem úspornější metodu zalévání, než když stříkáte hadicí vodou ze studny. Zbytečně plýtváte drahou vodou určenou do domácnosti.

Promyslete zavlažování

Následně si rozmyslete, kde a co budete chtít na zahrádce pěstovat. Můžete si pak podle toho promyslet a vytvořit systém zavlažování. Ke stromům stojí za to přivést trubky, k záhonům závlahové systémy. Můžete ale použít i levnější a jednodušší metody jako třeba instalace zakopaných keramických nádob, mulčování a podobně. Významně pomůže zmenšit náklady na zavlažování i to, když budete rostliny sázet s rozmyslem a ohledem na to, jaké podmínky při pěstování vyžadují. Tedy rostliny, které mají rády sucho, umisťujte na suchá místa, ty které naopak potřebují vlhko, zasaďte do stinného vlhkého koutku.

Rozhodněte se, jaký chcete trávník

Přemýšlejte také o tom, zda budete chtít na zahrádce trávník a v jaké podobě. Pěstěný anglický pažit vyžaduje mnohem více péče a závlahy než přírodní trávník, který necháte růst jen tak podle svého a občas ho pokosíte. Je třeba upozornit i na to, že krásný zelený a perfektně udržovaný trávník se vám docela prodraží, zatímco když místo něho vytvoříte zeleninové záhony, naopak peníze díky svým výpěstkům ušetříte. Rozhodnutí, kolik trávníku, kde a jakého, je ovšem na vás.

Uvažujte, co máte nejraději

Nakonec už zbývá jenom rozhodnout se, co na záhonky zasadit a zasít. Věnujte jeden koutek bylinkám. Pažitka, libeček, tymián a další, to vše se vám bude hodit. Nezapomínejte na cibuli a česnek, které jsou pro kuchyni nezbytné. Dál se určitě bude hodit mrkev, petržel, celer. Následně se rozhodněte podle toho, jakou zeleninu máte rádi a jak často ji užíváte v kuchyni. Postavte si skleník na rajčata, papriky, pěstovat v něm můžete i saláty. Dál se hodí třeba kedlubny nebo dýně. Pamatujte, že nejde o to vypěstovat na co nejmenším prostoru co nejvíce plodin, ale spíše si pečlivě promyslet, co vy sami v kuchyni nejvíce a nejlépe využijete. Nemá smysl pěstovat okurky, když je stejně nemáte rádi. Nejde z výpěstků uživit celou rodinu, ale pomohou vám ve chvíli, kdy budete mít napnutý rozpočet a budete obracet každou korunu.

Další nečekaný užitek

Dobré je mít i několik ovocných stromů. Jabloň, hrušeň, třešeň. Dodají vám chutné plody a zahradě i potřebný stín. Můžete se naučit jejich plody zpracovávat jak čerstvé, tak i zavařováním nebo sušením a jejich užitek mnohonásobně zhodnotíte. Lisováním jablek si třeba vyrobíte mošt. Zhodnotit můžete zahradu třeba i chovem několika slepic pro vajíčka, instalovat na ní úl a zkusit včelařit. Kousek trávníku můžete použít pro sušení a bělení prádla. Nezapomínejte na kompost, na kterém budete schraňovat organické zbytky a později poslouží jako výborné hnojivo. Využívejte zahradu tak, aby vám sloužila a měli jste z ní radost.